Ekonomická situace vysokoškolských studentů

Podle výzkumu, který letos provedla společnosti Eurostudent VI., se více než šestnáct procent studentů univerzitních bakalářských a magisterských programů potýká s osobní ekonomickou situací. Dotázáno bylo na 16 650 studentů veřejných státních a také soukromých univerzit a vysokých škol.
studentka v knihovně
Starší 26 let
Výzkum ukázal, že až 50% studentů, kteří studují magisterské či bakalářské programy, mají problémy vyjít s penězi, které mají na měsíc. Může to být způsobeno i tím, že po dovršení věku dvaceti šesti let lidé přicházejí o některé výhody, jako jsou slevy u dopravců, ale také slevy v nejrůznějších obchodech nebo slevy na kulturní a sportovní akce. S tím také souvisí fakt, že většina těchto lidí si musí platit poplatky za studium nebo poplatky za jeho prodloužení.

Největší potíže mají umělci
Problémy s penězi mladší šestadvaceti let mají hlavně studenti ze sociálně slabších rodin, ale také lidé, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání. Také ale záleží, zda žijí s rodiči, nebo studují v jiném městě a bydlí na koleji.

Ekonomická situace podle oborů
Ke studiu potřebují průměrně 9 113 korun. A zatímco medikové mají k dispozici pouze něco málo přes sedm tisíc, budoucí právnící se mohou pochlubit téměř jedenácti tisíci měsíčně, s nimiž hospodaří. Tradičně mají největší finanční problémy studenti  uměleckých oborů.
student v oblečení na promoci
Brigády a práce
Peníze získávají převážně od rodičů případně partnerů, naprostá většina z nich si ale snaží přivydělávat alespoň brigádou. Z toho se dá usuzovat, že medikové, kteří mají nejméně času kvůli náročnosti studia, si nemohou tak často přivydělávat. Zato právníci, kteří mají praxi od třetího ročníku povinnou jako koncipienti ve firmách, mají práci na částečný úvazek jistou. Naproti tomu studenti filozofických, sociálních a uměleckých fakult se většinou pohybují v brigádách zcela mimo jejich obor.

Summary
FacebookFacebook MessengerPinterest