Děti jsou na kvalitu a druhy materiálu velmi citlivé, obzvláště pokud se jedná například o podlahu.  Na podlaze si hrají, lezou po ní a mnohdy z ní i jedí jídlo. Daleko častěji navíc přicházejí do kontaktu s povrchem podlahy bosými chodidly a dlaněmi. Ale sedět celý den na tvrdé studené podlaze není pro dítě nic příjemného ani prospěšného, obzvláště když na takovéhle podlaze upadne.

Podle čeho tedy vybírat?
1.       Teplota
Podlahy se obecně dají rozdělit na teplé a studené. Záleží na tom kolik tepla podlaha odebere z bosého chodidla (popř. dlaně) při kontaktu s jejím povrchem. Není to však žádná věda, sami poznáte, že kamenné dlaždice studí daleko víc, než třeba dřevo. Do dětské ložnice byste rozhodně měli vybírat teplé druhy podlah. Jedná se o koberec, dřevo, lino nebo i marmoleum. Pokud navíc pokojíček vybavíte podlahovým topením, určitě neuděláte chybu (jen dejte pozor, aby zvolená podlahová krytina podlahové vytápění snášela).
2.       Povrch
Vzhledem k tomu, že děti po podlaze rády lezou a pobíhají, je vhodné zvolit materiál, který neklouže a není tvrdý. Měl by se také dát dobře čistit. Ideální je v tomto smyslu marmoleum, které se hojně využívá do nově vyprojektovaných mateřských školek. Marmoleum je příjemné na dotek, neklouže a navíc je vhodné i pro alergiky, protože se snadno čistí. K zahození ale není ani dřevěná podlaha či koberec (zde však pozor na alergie).
3.       Barevnost
Děti barvy milují, navíc vzory na podlaze mohou stimulovat jejich fantazii a kreativitu. Dobré je volit světlejší pastelové barvy, které jsou příjemné lidskému oku a, hlavně v případě teplých odstínů, navozují dobrou náladu. Syté barvy je vhodné používat střídměji a hlavně v místě, kde si dítě bude hrát. Nebojte se různých vzorů, protože v dětské mysli se mohou ornamenty proměnit v exotická zvířata, puntíky v bublinky ve vodě nebo kostkovaný dekor v bludiště.
4.       Zónování
Každý správně navržený dětský pokoj by měl být rozdělen na několik zón, tomu může napomoci i změna povrchu podlahy. Jde hlavně o zónu klidovou (kde se odpočívá) a zónu aktivní (kde si dítě hraje). Kdybychom například použili jako hlavní materiál podlahy dřevěné lamely, můžeme do hracího koutku a před postýlku položit koberec, ten by měl být zespodu opatřen protiskluznými prvky. Do hracího koutku se dají také umístit polyethylénové pěnové puzzle, které si dítě může samo kdykoliv přestavět a zahrnout je do své hry. Některé puzzle navíc umožňují stavět prostorově, takže se mohou proměnit v dlouhý tunel pro autíčka nebo v ohrádku pro plyšová zvířátka.

Pokud máte možnost, můžete si nechat podobným způsobem rozzónovat i podlahové topení. Podlaha pak bude chladnější v místě, kde se spí a naopak v aktivní zóně se teplo bude akumulovat.